Tak jsme zas po dlouhé době vyrazili na moře ve větší společnosti. Plány „našeho“ klubu Peninsula byly výjimečně kompatibilní s úmyslem vyřídit dlouho plánovaný nákup druhé vysílačky a padáčkových světlic (výbava na zimní pádlování ;-).
Great Orme’s Head
Tak nám do Anglie dorazilo babí léto, paní Müllerová. Jenže my jsme celou sobotu proseděli na kurzu VHF, abychom si konečně mohli legalizovat vlastnictví námořní vysílačky. Ale v neděli jsme neodolali a vyrazili alespoň na chvíli na kajaky.
Skye II
Tak první týden nám počasí docela přálo a dokázali jsme objet víc než polovinu ostrova. Pak se proti nám ale živly spikly a nad Skotsko si to začala šinout jedna tlaková níže za deuhou a apolu s nimi přišly i vichřice. My jsme navíc měli v druhém týdnu objíždět západní, exponovanější stranu ostrova, což se ukázalo jako zcela nekompatibilní kombinace a my jsme museli náš pokus vzdát.
Ted sedíme ve stanu o kus jižněji u města Oban a ve zbylém čase bychom se alespon chtěli pokusit o objetí ostrova Lismore, což je projekt o poznání méně ambicioznější.
pokus o obepluti Skye I
Zdravíme ze skotského ostrova Skye, který se pokoušíme objet na mořských kajacích. Celková plánovaná trasa je něco přes 300 km, uvidíme, kolik z této vzdálenosti se nám podaří upádlovat.
Sea Kayaking Symposium – Holyhead 2009
Letos jsme se opět vypravili na sekajakářský velkosraz na welsškém Holyheadu. Základní struktura symposia byla obdobná jako v loňském květnu. Pokud chcete srovnávat, naši loňskou dvoudílnou reportáž lze mj. dohledat zde. Už jsme tedy věděli, že nás čeká výběr z mnoha „workshopů“, do kterých se zapisovalo chaoticky na jednotlivé listy A4 nesystematicky rozmístěných po celkem malé místnosti a bojovalo se o limitovaný počet míst jako na populárních seminářích na vysoké. Nabídka se příliš nezměnila, znova zahrnovala techničtější záležitosti jako opravy lodí v terénu, nejrůznější typy záchran na moři, hraní si v peřejích, nespecifikované půl i celodenní výlety, stejně jako odborné akreditované kursy jako obsluha vysílačky nebo navigace. A předpověď počasí byla oproti loňskému sobotnímu sychravu a nedělní mlze alespoň na víkend úplně letní – sluníčko, celkem teplo a vítr F4-5, vlny přiměřené.
Transcambrian trail den 1
Zdravíme ze středního Walesu, který se během tohoto víkendu pokoušíme přejet napříč.
Seakajakování na Isle of Mull – 3.díl: Staffa, Gometra a Loch Tuath
Budíček v pět ráno nic moc, ale co by člověk ve Skotsku kvůli počasí neudělal, že ano? Vykoukli jsme ze stanů a Kája konstatoval: „ Je to blbý, nefouká, je celkem hezky, to asi budeme muset pádlovat“. A měl pravdu, vlny se sice i nadále vlnily, ale jinak se zatím nedělo nic ze slibovaných pohrom, takže jsme posnídali, vše zabalili a krátce před sedmou už zdálky opět míjeli Little Colonsay a mířili na jihozápad ke Staffě. Pracovně jsme ji překřtili na tovární halu – čedičová Staffa opravdu zdálky připomíná svojí pravoúhlostí spíš lidský než přírodní výtvor. A to se ještě v jejích útrobách schovává několik mořských jeskyní, včetně největší z nich – Fingal’s Cave. Prostě dostatek záminek k návštěvě.
Seakajakování na Isle of Mull – 2.díl: Loch na Keal, Ulva a Little Colonsay
Po průzkumu jihozápadního cípu ostrova Mull jsme v úterý ráno sbalili stany a přesunuli se kousek na sever do střední části ostrova. Vzdušnou čarou je to sice kousek a z tábořiště jsme skoro viděli náš cíl, ale než se tam člověk po úzkých a klikatých silničkách okolo všech zálivů dokodrcal, bylo už odpoledne. A jako na potvoru bylo celou tu dobu, kdy jsme seděli v autě, úplně nádherně.
Seakajakování na Isle of Mull – 1.díl: Ross of Mull a Iona
Naprostou většinu času tady jezdíme na seakajacích jen ve dvou, protože se nám nějak nedaří k sobě sehnat společnost. A když už jednou vyrazíme ve třech, je to s kamarádem z Čech…
S Kájou jsme byli domluvení už od začátku roku, že si přijede vyzkoušet jízdu na mořském kajaku ve zdejších studenějších vodách. V plánu byl týdenní výlet někam do Skotska, kam počasí dovolí a potom účast na seakajakovém symposiu na Anglesey.
Falls of Lora
Falls of Lora jsou přílivovou peřejí v ústí Loch Etive několik kilometrů od Obanu. Rozdíl mezi přílivem a odlivem je v této části Skotska klidně i pět metrů a voda se musí z/do dlouhého zálivu dostat přes úzké a mělké hrdlo. Díky tomu se zde vytváří za příhodných podmínek docela působivá peřej, kterou nadšeně vyhledávají vodáci jako místo na dovádění. Zájemci si mohou najít časy, kdy je peřej aktivní, stejně jako spoustu fotografií prohlédnout na stránkách http://www.fallsoflora.info/.
Do Obanu jsme okolo projížděli již několikrát, ale doposud se nám nepodařilo tu být ve správnou dobu. Tentokrát jsme se zde zastavili cestou na ostrov Mull, aniž bychom čekali, že se bude něco podstatného dít. O to větší bylo naše překvapení při pohledu na spoustu zpěněné vody…
