Tak nám do Anglie dorazilo babí léto, paní Müllerová. Jenže my jsme celou sobotu proseděli na kurzu VHF, abychom si konečně mohli legalizovat vlastnictví námořní vysílačky. Ale v neděli jsme neodolali a vyrazili alespoň na chvíli na kajaky.
Tag Archives: Wales
Sea Kayaking Symposium – Holyhead 2009
Letos jsme se opět vypravili na sekajakářský velkosraz na welsškém Holyheadu. Základní struktura symposia byla obdobná jako v loňském květnu. Pokud chcete srovnávat, naši loňskou dvoudílnou reportáž lze mj. dohledat zde. Už jsme tedy věděli, že nás čeká výběr z mnoha „workshopů“, do kterých se zapisovalo chaoticky na jednotlivé listy A4 nesystematicky rozmístěných po celkem malé místnosti a bojovalo se o limitovaný počet míst jako na populárních seminářích na vysoké. Nabídka se příliš nezměnila, znova zahrnovala techničtější záležitosti jako opravy lodí v terénu, nejrůznější typy záchran na moři, hraní si v peřejích, nespecifikované půl i celodenní výlety, stejně jako odborné akreditované kursy jako obsluha vysílačky nebo navigace. A předpověď počasí byla oproti loňskému sobotnímu sychravu a nedělní mlze alespoň na víkend úplně letní – sluníčko, celkem teplo a vítr F4-5, vlny přiměřené.
Transcambrian trail den 1
Zdravíme ze středního Walesu, který se během tohoto víkendu pokoušíme přejet napříč.
Cneifion Arete Scramble
Co znamená víceznačné slovo „scramble“ v horském terénu už jsme se pokoušeli vysvětlit. Tady ještě doplňuju dokumentaci jednoho dalšího, o něco těžšího scramblu (kousek od Tryfanu popsaného v jiném příspěvku). Je to tzv. Cneifion Arete, začátek je spíš lezení, ale lano se hodí i ve vyšších partiích.
Snowdon v březnu aneb jak se v Británii vydělává na charitu
Taky občas pošlete pár korun na nějakou dobročinnou sbírku? Nebo třeba čas od času pár dárcovských sms? A víte, jak lidé dávají na charitu ve Velké Británii? Rozhodně se při tom nadřou víc než v Čechách, ale zas to nestojí peníze je, nýbrž někoho jiného…
Lleyn podruhé
Jak si nejlépe užít první jarní den? Nakonec jsme z možných variant vylosovali výlet na kajaku, a to dokonce ambiciózně dvoudenní. Dokodrcali jsme se do skoro středního Walesu na poloostrov Lleyn. Není zase až tak daleko, ale pořádná silnice tam nevede. O půlnoci jsme skončili na opuštěném parkovišti u Porth Oer (Whistling Sands) – kde ovšem kromě nás – světe div se, parkovala další dvě auta s kajaky na střeše. Ti ale nakonec vyráželi opačným směrem.
Důlní KPČ (= kulturně poznávací činnost)
Wales má dlouhou tradici dolování všeho možného, včetně břidlice. Břidlicové doly a lomy se už na dálku poznají podle ocelově šedivých hromad placaté hlušiny. Welšané byli schopní z břidlice vyrábět skoro všechno, ale hlavní artikl byly tence štípané tašky na střechu.
Dobytí Cadair Idrisu
Návštěva z Prahy v kombinaci s mizernou předpovědí počasí pro celý severní Wales, to je přece vhodná záminka, proč si konečně vylézt na další ikonický welšský kopec – Cadair Idris.
A zase Llandegla…
Jak je ze starších fotografií zřejmé, některé naše cyklodestinace se opakují. Jednou z nich je Llandegla Forest aneb klasické singletraily, kde se dá v zásadě jezdit za každého počasí a máme je téměř za humny. Celou noc lilo jako z konve a pro vzdálenější lokality hlásila předpověď i sníh, tak jsme opět zvolili nejbližší welškou klasiku.
Slané tulení pozdravy
Dej pozor, až poneseš kajak. Ty namrzlé chaluhy děsně kloužou…
Přestože v pátek večer jsme tu měli mlhu hustou tak, že by se opravdu dala krájet, lodě na Mersey nestačily houkat podle pravidel lodního provozu a celkově to vypadalo s výletem spíš beznadějně, riskli jsme to, vyhrabali se v sobotu brzo ráno mlhou do stodoly pro kajaky.