Většina vodokrámů už je opraná a odsolená, všechno okolo pěkně odkapává, veeelmi pomalu schne a byt vypadá jako po výbuchu. Optimální chvilka pochlubit se novou akvizicí. V sobotu si Kitty konečně jela k Nigelovi Dennisovi pro loď na Holyhead. Pro neznalé, je to majitel firmy SeaKayaking UK, která vyrábí „ikony“ britské designérské školy Romany a Explorer teď nově i loď určenou pro „menší lidi“: Pilgrim.
Po Vánocích v Čechách jsme na závěr roku tradičně vyrazili do Skotska. Předpověď počasí vypadala nadějně, dokonce slibovali i trochu sněhu. Optimisticky jsme tedy vytáhli skialpové lyže z kouta zpoza boileru, oprášili pásy schované pod nánosy skoro dvouletého prachu a nadšeně začali balit. To jsme ještě netušili, co nás čeká.
Ve Skotsku opravdu nasněžilo nevídané množství, akorát že původně slibovaná pauza ve sněhových přívalech se téměř nekonala. Do Aviemore v NP Cairngorms jsme dojeli bez potíží. I náš oblíbený kemp fungoval a nebyli jsme jediní, kdo si vybíral místo na stan pod místními zasněženými borovicemi.
Pomalu se stává pěknou tradicí, že se někdy v prosinci sebereme a vyrazíme si na kajacích objet Puffin Island. Jde o ostrůvek ležící na severovýchodním cípu Anglesey a strážící tak vjezd do Menai Straits. Jen svému jménu nedělá ostrov příliš čest – papuchalk tu hnízdili tak před sto lety, než se na ostrov dostaly krysy a všechny je sežraly. O co méně je na ostrově papuchalků, o to více je tam ale atlantických tuleňů, kteří jsou navíc známí svou obzvláštní přátelskostí. A obzvlášť takhle v zimě, když je mnoho lidí nevyrušuje, jsou ochotní si s vámi vyloženě hrát. Typicky se tuleni potkají na severní špičce ostrova, kde mají přece jen víc klidu, ale tentokrát se vyvalovali i na pláži přiléhající k pevnině. Svítilo tam na ně sluníčko a jeden by skoro řekl, že se opalovali.
Všechno nejlepší do nového roku našim čtenářům přejí zdejší autoři Hanka Kitty Kosová a Tomáš Mráček.
All the best in year 2010 from Hana and Tomas, authors of this blog.
Zase jednou testujeme mobilní blogování :). Původní plán byl odjet na víkendovku do Skotska, pěkně s tábořením z kajaku, ale protože nám nakonec zase začali na neděli slibovat vánice a metelice, vzali jsme zavděk bližší a tradičnější welšskou lokalitou. 
Hurá, po delší abstinenci jsme se konečně dostali aspoň na chvíli na moře. Vyrazili jsem jen do Llandudna, k našim starým dobrým známým mysům zvaným Velká a Malá Ormova hlava.
Ať žije Health and Safety aneb bezpečnost nade vše:
(a to jsem to nezvládla nafotit včera, kdy tam bylo kuželů skoro dvakrát tolik ;-)
Nenudíme se tu, následující story se odehrála „jen“ v mém pracovním rajónu, naštěstí odtamtud bydlíme relativně daleko.
Počasí se tentokrát opět neumoudřilo, původně plánovaný výjezd na moře byl odložen na neurčito a my jsme po delší době vzali zavděk cyklovýletem. Zopakovali jsme si okruh přes hory a doly zvaný Elina pomsta. (Jeli jsme jej v zimě, staré fotky tady.)
Tak zatím jen velmi stručně – tento kostlivec nám už totiž ve skříni visí pěkně dlouho a je třeba ho vymést ven.
