Co dělat na svatéhoVáclava? Nejlépe vyrazit na sever. Co na tom, že předpověď není ideální, chvíli pádlování ve Švédsku si je třeba alespoň jednou za rok dopřát. Skóre je prozatím dva deštivé dny na jeden slunečný, ale vlny jsou, sluníčko aspoň včera svítilo krásně a snad ještě někdy vyleze.
(Oysters, Oystercatchers, a Seal and a Grass Snake – a few logistical details)
Na cestě jsme strávili celkem pět dnů – autem najezdili 2100 km (z Prahy) a na kajaku upádlovali cca. 130 km. Po prozkoumání možných alternativ jsme nakonec jako nejlevnější vyhodnotili trajekt Saasnitz – Trelleborg v obou směrech. Spíš kvůli časové optimalizaci jsme volili tam i zpět cestu Německem přes noc, což se ukázalo jako ideální varianta. Kamarádi, kteří v podobné době vyráželi do Norska na divokou vodu, se vraceli přes den a uvízli v zácpě táhnoucí se přes celou Rujánu.
(Oysters, Oystercatchers, a Seal and a Grass Snake – part 3 )
Vlny další den ráno (pondělí) nebyly o tolik lepší, ale věděli jsme o druhém výjezdu z laguny, který vypadal z vršku ostrova snesitelněji – a nakonec i byl :) Vlny byly pořád veliké, ale aspoň se tolik nerozbíjely o kamení.
Takže jsme to vzali nakonec pěkně okolo z druhé (SV) strany a opět zamířili do Molesundu. Tentokrát jsme zvládli i důkladnější prohlídku vesnice, podpořili místní rybáře nákupem kraba a kusu uzené makrely a vyrazili kolem ostrova Lyr do chráněnějšího Stigfjordu.
(Oysters, Oystercatchers, a Seal and a Grass Snake – part 2)
Další den (neděle) už došlo i na inzerovanou užovku a tuleně. Když jsme zamířili na poslední výspu pevniny na západ od Molesundu, mikro-ostrovy už byly opravdu jen velké žulové balvany v moři, pěkně ohlazené, vyhřáté od sluníčka, tak akorát pro tuleně. Nejdřív jsme ale projeli přes krásně chráněnou lagunu s písečnou pláží, veřejnými záchodky a popelnicemi na tříděný odpad (uprostřed ničeho, respektive uprostřed liduprázdného ostrova na západ od Molesundu)a tím pádem objevili další luxusní tábořiště, jenže v úplně blbou denní dobu – okolo poledne.
(Oysters, Oystercatchers, a Seal and a Grass Snake – part 1)
Na den téměř přesně dva měsíce spořádané suchozemské existence v Praze, místní letní vedra a celková nostalgie po slané vodě, to všechno dalo dohromady ideu vyvětrat naše kajaky aspoň na pár dní na moři. Cokoli od Prahy na jih jsme jednoznačně zavrhli – horko nám bylo už v Praze a ne tak ještě více na jihu – a ze zbývajících variant se nakonec vykrystalizovalo JZ pobřeží Švédska u Goteborgu – oblast Bohuslanu.
