Seakajakování na Isle of Mull – 1.díl: Ross of Mull a Iona

Naprostou většinu času tady jezdíme na seakajacích jen ve dvou, protože se nám nějak nedaří k sobě sehnat společnost. A když už jednou vyrazíme ve třech, je to s kamarádem z Čech…

S Kájou jsme byli domluvení už od začátku roku, že si přijede vyzkoušet jízdu na mořském kajaku ve zdejších studenějších vodách. V plánu byl týdenní výlet někam do Skotska, kam počasí dovolí a potom účast na seakajakovém symposiu na Anglesey.

 IMG_6485

Výbavu si Kája přivezl vlastní, my jsme zajišťovali jen pádlo a loď. Nejdřív jsme se trochu báli ceny za komerční výpůjčku, ale nakonec jsme zjistili, že náš klub má v zásobě několik kajaků k půjčování a to za velmi lidovou cenu 10 liber na týden. Takže po krátkém seznámení s Liverpoolem jsme všichni vyrazili i se třemi kajaky na střeše a zásobami na týden směr Oban, odtud v sobotu trajektem rovnou na ostrov Mull do přístavu Craignure. Počasí bylo typicky skotské – z Atlantiku se sunula jedna tlaková níže za druhou a tak se v pravidelných intervalech střídaly kýčovité slunečné chvilky s podmračenými a občas i deštěm. Vítr a vlny nemohly samozřejmě chybět.

Pro začátek jsme zkusili zamířit do kempu ve Fionnporthu, tzn. na jihozápadním cípu Mullu zvaném Ross of Mull, tady oblasti, která je už otevřená Atlantiku, ale případně dává šanci se schovat do některého ze zálivů, kdyby počasí ukázalo svou špatnou tvář. Sobotní podvečer byl sice trochu větrnější, ale slunce barvilo zdejší pověstnou růžovou žulu do nejneuvěřitelnějších odstínů, takže Tomáš neodolal a vyrazil se aspoň na chvíli projet. Zbytku se nechtělo namáčet si věci takto zhurta a raději odložil kajakování až na neděli.

 IMG_6325

Předpověď na neděli slibovala docela rozvlněné moře a vítr odpoledne sílící až na F7 (beaufortovy škály), ale po chvíli váhání jsme nakonec přece jen vyrazili objet ostrov Iona. Ten je známý především svým opatstvím, které zde založil již v roce 563 sv. Columba. Dnes Iona vypadá jako ostrov na konci světa, ale ve středověku představovala centrum vzdělanosti takřka celoevropského významu. V prostorách opatství je pochováno osm norských, čtyři irští a 48 skotských králů. V současné době je opatství spravováno místní ekumenickou komunitou a každoročně sem dorazí statisíce poutníků.

 IMG_6375

Asi dvoukilometrový přejezd přímo k jižnímu konci ostrova jsme zvládli hladce, moře v průlivu bylo pořád docela klidné. To se ale brzy změnilo, jen co jsme se dostali na západní nechráněnou stranu. Tam už jsme se setkali s vlnami, které se mohly pěkně rozběhnout z Atlantiku a tříštily se o skály, ale pořád to docela šlo. Dokonce se ukázali první zvědaví tuleni, kteří se ale samozřejmě plavali podívat zblízka na ty divné barevné věci, které projíždějí okolo. Proto na fotkách nehledejte žádné tuleně vyvalující se na skalách, ale jen hlavy zvědavě trčící z vody – ty mrchy pořád ne a ne pořádně zapózovat pěkně na břehu :-)

IMG_6553

Na oběd jsme zastavili na nejsevernějším cípu s písčitými plážemi a azurovou vodou, kterým ke Karibiku chybělo akorát + 20oC (jak v případě vzduchu, tak vody). Za další postupový bod se stanovilo opatství, kam jsme se už probíjeli proti větru o síle F5-6 a místy i proti proudu, který za odlivu v úžině mezi Mullem a Ionou zesiluje až na 2,5 uzlu, tj. necelých 5km/h. Návštěva opatství ale za námahu stála. Kupodivu i přes tuhle turisticky neatraktivní dobu jsme tam nebyli jediní návštěvníci a ve vodáckém jsme si v kostele ze 12. století připadali trochu nepatřičně. V rámci praxe si Kája na cestě zpátky přes úžinu k pobřeží Mullu vyzkoušel i tahání Kitty na laně. Kombinace větru a proudu byla paradoxně nejsilnější až v poslední třetině přejezdu, kde nás to ošklivě hnalo na skalnaté ostrůvky v průlivu.

P1040900

Ale dojeli jsme k přístavišti trajektů a nakonec i zpátky do kempu – přesně za nejvyšší vody a před tím, než začalo opravdu lít jako z konve, takže načasování dokonalé. Další den dopoledne (Po) pořád lilo a nejdřív se nám nechtělo dělat nic – ani se sbalit a přesunout na jiný cíp Mullu ani nasednout do kajaku a prozkoumávat jižní pobřeží Ross of Mull. Nakonec se déšť trochu umírnil a vyrazili jsme na moře s tím, že je to vlastně jedno, od čeho se namočíme. Swell (pro laiky pro zjednodušení: vlny) se díky větru od předchozího dne ještě zvednul a každému z nás se tu a tam nějaká větší vlna zlomila v lepším případě těsně za zadkem, v horším přímo nad hlavou. Kitty se nakonec rozhodla hrát si na chvíli na trosečníka na ostrůvku. Dostala půjčený Kájův prut, který ale ryby naprosto ignorovaly, tak se aspoň mohla kochat pěknými výhledy z místního kopce. Tom s Kájou pokračovali dál a odměnou jim bylo setkání s další skupinou zvědavých tuleňů. Cestou domů už zase pomalu vrcholil příliv, takže se nám povedlo protáhnout mezi pevninou a přílivovým ostrovem Erraid, protože jsme ale byli přece jen trochu příliš netrpěliví, neobešlo se to bez krátkého přenášení.

A obrázek, kde jsme to vlastně pádlovali… Zeleně jsou výlety popisované v tomto článku, červeně pak výlet na Ulvu a Staffu, o kterém se dočtete v dalších dílech.

Fotky hledejte tradičně v galerii.

Seakayaking on the Isle of Mull – Part 1: Iona

After arriving to Craignure from Oban we continued directly to Fionport – the most south-eastern part of Ross of Mull. The weather was trying to show us at its best the full Scottish range, including wind and swell but in the end we managed to go round Iona on Sunday and along the southern coast on Monday. There were plenty of seals (however all of them very curi
ous and therefore actually in water) as well as waves. We enjoyed the rocky south-western coast, Iona’s Caribbean-like beaches on the northernmost end of the island (to add about + 20oC would have ideally completed the tropical colours) and we also managed to visit Iona Abbey. Everything just on time before the current and headwind in the Sound of Iona became too strong. But in the end we just got back nicely straight to our tents at high water before F5-6ish winds we experienced throughout the day became F7 accompanied by strong Scottish rain. Half-day trip along south coast of Ross of Mull followed on Monday afternoon, again including all the best of Scotland: seals, swell, wind, rain, sun…

More pictures can be found in our gallery.

0 thoughts on “Seakajakování na Isle of Mull – 1.díl: Ross of Mull a Iona

  1. Jeste dodatek pro Alenu – konecne jsme cestou na Mull potkali ten rybi stanek v Obanu otevreny a jeste pred nastupem na trajekt se nacpali hrebenatkami na cesnekovem masle a sendvici s lososem a krabim masem. Bylo to vsechno pekne cerstve – a moooc dobre, takze muzeme jen doporucit vsem, kdo pojedou okolo.

Leave a Reply

Your email address will not be published.