Vánoční seakajakování

O Vánocích byl náš místní klub neuvěřitelně aktivní a stihl naplánovat tři (ano, opravdu celé tři) akce vhodné i pro mořské kajaky! Dvě z nich se bohužel konaly v době, kdy jsme přebývali v Matičce stověžaté, ale alespoň na tu třetí jsme už byli v Liverpoolu. Hanka musela bohužel do práce, ale alespoň já jsem neodolal a na akci se nahlásil. Plán byl pěkný – vyrazit okolo jedenácté dopolední a pádlovat na Hilbre Island a zpátky, dokud nám bude zbývat nějaká voda pod loďma. Někteří si na jméno Hilbre možná vzpomenou z dřívějška (fotky tady a částečně i tady). Je to přílivový ostrov v deltě řeky Dee kousek od Liverpoolu, na který jsme se již několikrát vypravili suchou nohou za odlivu, ale ještě nikdy jsme na něj nepřijeli po vodě. A protože je to jedna z místních oblíbených kajakářských destinací, cítili jsme to jako handicap, se kterým by se mělo něco podniknout – jenže člověk míní a Penninsula mění.

Domlouvání se zbytkem skupiny probíhalo v pohodě přes web i z Prahy, jediné v co jsem musel doufat je, že náš let nebude mít příliš velké zpoždění. Už tak jsme měli přiletět do Manchesteru těsně před půlnocí a já měl být po desáté dopoledne připravený se všema proprietama na vyplutí. Letadlo nakonec letos letělo vzorně na čas, takže jsem stačil ještě v noci naházet všechny hydro krámy do krabice, ráno odvézt Hanku do práce, vyzvednout loď ve stodole a upalovat na místo srazu. Tam jsem dorazil asi čtvrt hodiny před plánovaným vyplutím (protože doba, po kterou je Hilbre ostrovem je poměrně krátká, je potřeba časy velmi pečlivě dodržovat) a začal jsem se honem oblékat a chystat loď. Jaké ale bylo mé překvapení, když jsme se konečně odlepili od břehu a všichni místo na západ, směrem na Hilbre zamířili na jih proti proudu řeky. Na můj překvapený dotaz mi bylo vysvětleno, že fouká příliš silný vítr a tudíž byla zvolena méně náročná alternativa výletu. Nefoukalo víc než nějakých 15 km/hod, ale je pravda že na zdejším mělkém moři dokázal i takový větřík vykouzlit celkem slušné vlny. Trochu záhadou mi ale zůstalo, proč jsme pak beztak pádlovali dobrého půl kilometru od břehu, což už nebyl takový oproti cestě na ostrov.

Pádlovali jsme v pohodovém tempu asi hodinu a půl s přílivem “proti proudu” a když voda dosáhla maxima zajeli ke břehu dát si rychlý oběd. Jak se na vánoční čas sluší a patří, proběhla mohutná ochutnávka cukroví a ke slovu přišlo i svařené víno, které měl s sebou v termosce Graham. Protože je ale i v suchém obleku tepleji v lodi než na břehu, dlouho jsme se nezdrželi a vyrazili zase zpátky. Jestli cesta tam proti větru příliš rychle neubíhala, tak na té zpáteční jsme si všechno vynahradili. Vlny začaly mít akorát velikost, aby se po nich dalo surfovat a u aut jsme byli snad za půl hodiny. Pak už jen obligátní rutina s převlečením do suchého, popřát ti s přítomnými to nejlepší do roku 2009 a hurá domů.

A ještě jedna poznámka na závěr. Oproti naší poslední výpravě bylo zarážející, o kolik se ochladila voda. Mrzlo opět jen lehce, ale zatímco na Puffin Islandu měl člověk pocit, že voda je jen o trochu chladnější než na podzim, tentokrát byla opravdu ledová. Chápu, že vodáci v Čechách se jen ušklíbnou, protože jarní Kamenice je určitě studenější, ale zkuste si představit, že vás od břehu nedělí pár temp, ale dobrého půl kilometru vody. Ještě, že se člověk nemusel tolik bát koupele a dvě vrstvy fleecu pod suchým oblekem hřály velmi pěkně. Jen jsem si začal pohrávat s myšlenkou, že si pořídím pytlíky na pádlo, protože i v rukavicích ruce nepříjemně promrzaly. A protože moře se má na své teplotní minimum dostat někdy v únoru až začátkem března, očekávejte další zprávy o našich snahách ve zdejších vodách nezmrznout.

Další fotky jsou už tradičně k nalezení v naší galerii na http://mracek.me.uk/dee200812/

And just a very brief attempt of a summary in English:
Being members of Peninsula Canoe Club for about half a year, we finally managed to go on one of their official sea trips. Arriving back from Prague just a couple of hours before the trip I was not as organized as I would wish but it turned to be quite fun in the end. Original plan was to go towards Hilbre Island off Wirral coast but due to strong winds and some of the participants being for the first time in seakayak plans were changed only for paddle up and back down Dee estuary. Paddling into headwind was little fun but going back after lunch turned to be much more pleasant ride in following sea. What we paddled in one direction for one and half hour we surfed back in less than thirty minutes. For more photos visit our web gallery at http://mracek.me.uk/dee200812/