Počasí se tentokrát opět neumoudřilo, původně plánovaný výjezd na moře byl odložen na neurčito a my jsme po delší době vzali zavděk cyklovýletem. Zopakovali jsme si okruh přes hory a doly zvaný Elina pomsta. (Jeli jsme jej v zimě, staré fotky tady.)
Ze slibovaného suchého polojasna byly spíš pravidelné přeháňky a všechno ve vzduchu i na zemi bylo dokonale slizké. Za to, když náhodou na pár minut vykouklo sluníčko, snažila se podzimní welšská krajina předvést v celé kráse.
Cesta se několikrát vyšplhá nad lesy okolo našeho oblíbeného městečka Betws y Coed, mezitím ale taky zvládne spadnout na samotné dno údolí – dotyčná Elin se asi měla za co mstít. Nejvypečenější z celého okruhu je ovšem závěrečný sjezd.
Když se v Británii pokoušeli usadit staří Ŕímané, zakoukal se údajně jeden vojenský velitel do krasavice z opačného konce Walesu a aby se za ní nemusel kodrcat cestou necestou, dal si postavit dlážděnou silnici. Ta dodnes vede napříč téměř celým Walesem a bývá označována jako Sarn Helen. S výběrem trasy se ale milý centurion moc nepáral, Sarn Helen vede téměř jako podle pravítka ze severu na jih, ani kopcům se nevyhýbá. (Ostatně zkuste se ve Walesu vyhýbat kopcům.) Od doby Ŕímanů v místních končinách ale už nějaký čas uplynul a ze silnice zbyly většinou jen úvozy plné bahna a volného kamení nejrůznějších tvarů a velikostí. Jeden přesně takový úsek uzavírá sjezd zpátky dolů do Betwsu. Z fotek pozornější z vás asi vykoukají určitou změnu v našem vybavení – nedivte se, když pořád jezdíte po něčem takovém ;-).
Dalšé fotky jsou tradičně v galerii.
Elin’s Revenge
Welsh weather was again a little bit too Welsh for the originally planned sea trip so we decided to take out MTB bikes for an outing. We decided to repeat „Elin’s Revenge” trip starting from Betws y Coed. Track was a little bit too greasy because of the ongoing drizzly showers but some of the autumn colours were just great. A few ups and downs above the forests around Betws topped up with the last rather spectacular descent. It is a part of Sarn Helen – old Roman road – therefore slightly derelict nowadays. The loose wet, mud-covered rocks under the thick layer of fallen leaves were extremely slippery this time – Elin had to have something to revenge for. You may also notice from the photos a slight change in our equipment – after descents like this one, it shouldn’t be too difficult to guess why such decision ;-)
For more pictures visit our gallery.
