Další městský příspěvek v poměrně krátkém čase? Ano, opět za tím můžete hledat kongresovou turistiku. Do Amsterdamu jsem jel na evropský obezitologický kongres a pěkně se to sešlo, že program byl až do soboty, ale páteční večer byl volný (společnou laboratorní večeři nepočítám). Před třemi lety mě nadchlo amsterdamské páteční in-line bruslení po městě a tak jsem brusle přibalil i tentokrát.
In-line mě nadchly hned poté, co je Hanka přivezla jako novou aktivitu z Bratislavy, ale od příjezdu do Liverpoolu jsem je moc často nevytáhl. Zdejší obyvatelstvo nemá pro podobný typ aktivit příliš pochopení a vlastně můžu být rád, že po mně jenom házely flašky a nezkusili mě rovnou zažalovat jako jednoho důchodce v nedalekém Southportu. Holt proletářský severozápad.
Nicméně pro noční jízdy městem mám slabost. Vyzkoušel jsem si to právě v Amsterdamu a také v Bratislavě a amsterdamský přístup mně vyloženě nadchl. Jezdí se tam už od roku 1997 a jde o jedno z prvních evropských měst, kde se s nočním městským ježděním začalo. Ač je vše oficiálně povoleno, na pohled je duch této akce dost anarchistický. Každý ví, že pokud to počasí dovolí, bude se vyrážet ve 20:30 z Vondelparku a tam se i o dvě hodiny později skončí. Na webu se objeví zhruba den dopředu plánovaná trasa (každý týden jiná) a někdy v pátek odpoledne pak i definitivní potvrzení toho, jestli se akce koná. Celé logistické zajištění je v rukou dobrovolníků (blockerů), kteří si navléknou reflexní vesty a na křižovatkách se starají o zastavení aut a volný průjezd pro bruslaře.
Kromě toho se ale doprava nijak neomezuje – bruslaři typicky zaberou jeden jízdní pruh, takže auta jedoucí stejným směrem se s tím holt musí smířit a na ty v protisměru si zase musí dávat pozor bruslaři. Tempo je docela svižné, a protože je třeba držet alespoň trochu kompaktní útvar, není moc čas na to čekat na pomalu jedoucí nováčky. Navíc spektrum povrchů, na kterých se jezdí, je také velmi rozmanité. Pokud je to asfalt, je v Amsterdamu obvykle kvalitní, ale i ten je často protkán tramvajovými kolejemi. Ovšem není jen asfalt – dláždění je lepší alternativa, cihly o něco horší a tentokrát došlo i na kočičí hlavy. Poprvé jsem z toho byl docela zaskočený, ale člověk si rychle zvykne. Konec konců, 90 mm kolečka přejíždějí přes koleje bez větších problémů, ani není potřeba skákat (obvykle). Tentokrát se našli i dva lidi, kteří na zádech vezli mobilní sound systém, takže to bylo i pěkně s muzikou. Obzvlášť po setmění to působilo dost psychedelicky a to člověk ani nemusel utrácet za sortiment cofee shopů. Lidi postupně odpadali, jak se projíždělo kolem jejich domovů a zpátky k Vondelparku nás dojelo už docela málo. Zabruslili jsme ještě o pár ulic dál a skončili v místní hospůdce u piva.
Nějaké další fotky hledejte tradičně v galerii.
Friday Night Skate in Amsterdam 8/5/2009
Second time I had been fortunate enough to be at scientific conference in Amsterdam which lasted till Saturday. Good reason to bring in-line skates with me. Since we moved to Liverpool I had not been skating very often, as people in the North West do not show enough understanding for this sport. Worst thing I experienced were bottles thrown at me but some were brought to court for skating in the town.
Anyway, it was great to be again in the community of skaters and experience night ride throughout the town. So far I had witnessed this in Amsterdam and Bratislava with A-dam being my favorite. Although everything is organized and officially allowed from an outsider’s point of view it feels nicely anarchistic with just a handful of volunteers blocking car traffic at the crossroads and nothing much else. We experienced broad range of different surfaces starting with excellent tarmac and ending with stone blocks. Tram railways are quite plentiful in the streets but soon you will notice that with big 90 mm wheels you do not even have to jump over and just keep skating (well, at least most of the times).
For more pictures, visit our gallery at http://mracek.me.uk/amsterdam200905/