Organizování v anglickém duchu …

Už během jara 2008 jsme se v prvotním nadšení stali členy místního kajakářského klubu. Jak ale vyplynulo dodatečně, jeho seakajakářská sekce příliš velkou aktivitou neoplývá. Zatím jsme s nimi nikam na moře nevyrazili, protože jednoduše téměř žádný výlet za celou sezónu nenabízeli, případně ho na poslední chvíli zrušili. Nepočítáme eskymáky v bazénu – tam jsme aspoň párkrát několik dalších členů klubu viděli.

Proto jsme celkem uvítali recentní snahu několika členů se domluvit na společném tréningu na čtyři hvězdy, které máme v úmyslu si během dalšího roku udělat. Jenomže…

Po krátké a zmatené debatě na webovém fóru se domluvil sraz zájemců v hospodě – tak jsme šli oslavit dnešní státní svátek dalším střetem s britskou realitou. Debata na živo byla delší a zmatenější, sešla se různorodá skupinka asi osmi členů: Ostřílený mořský vlk, kerý sem byl evidentně nalákán vidinou potenciálních pádlovacích partnerů, ale nakonec spíš jen tiše poslouchal a na očích mu bylo vidět, že se docela baví. Pár, který nedávno dorazil do severní Anglie z Londýna a očekával širokou nabídku organizovaných klubových výletů. Realita je také evidentně mírně zaskočila. Další chaotický kolega zřejmě projel v mořském kajaku ledacos, ale ptal se, co znamená co na námořní mapě. Jeden zkušený klubový trenér, který nám přišel promlouvat do duše. A hlavní organizátor, který buď mlčel nebo navrhoval nereálné ptákoviny, případně velmi hlubokým a velmi vážným hlasem suše předčítal seznam požadavků na čtyři hvězdy, zdůrazňoval, jak je to závažná záležitost a jak málo je času, když on hodlá dělat zkoušku již už v září 2009 – a je proto tudíž (ano, ano – doslova “hence” – v mluveném projevu u piva v hospodě v Liverpoolu ;-) třeba důkladný management a nezbytně nutné strávit drahocenný čas v kajaku kvalitně, aby bylo dosaženo náležitého osobního pokroku atd. atd. Z další debaty vyplynulo, že od jakéhosi pokusu v červenci o trénink záchran a poté placeného kursu před cca týdnem neseděl v lodi, protože na to neměl čas.

Ve výsledku se řešily provokativní nápady jednoho z mála “pětihvězdičkových” klubových kajakářů, který se snažil prosadit noční výlety atp. jako ideální trénink a nijak nezastíral, že to ani nemyslí úplně vážně, že se jen snaží ostatní donutit k nějaké aktivitě. Pro dokreslení je třeba dodat, že sraz byl od osmi večer, když jsme okolo desáté odcházeli, jediné k čemu jsme dotyčného “hlavního organizátora” dokopali, bylo, že přislíbil dát na fórum co nejdřív několik víkendových dat, kdy by měl mít čas a potenciálně se dá něco zkusit podniknout.

Nejspíš to bude story na pokračování, zatím přijímáme sázky, kdy se poprvé vyrazí společně na vodu :). Anebo jestli dřív nevytečou nervy nám a nezačneme britským kolegům (my suchozemské krysy ze Střední Evropy) něco organizovat, poté, co sáhneme do svých archivů výletů po severním Walesu???